Po stopách barokních architektů

POPIS TRASY:

Dobrý den, vítejte ve Valašském Meziříčí!

Každá správná trasa musí mít výchozí bod, tedy ono místo kde vše začne. V tomto případě jsem zvolil Valašské Meziříčí, ulici Komenského 1, kde stojí barokizovaný renesanční zámek Žerotínů (zámek patřil Žerotínům do roku 1815; od roku 1855 zde byla umístěna ženská věznice).

Historie zámku sahá do 16. století, kdy v místech dnešního severního křídla byl Vilémem st. ze Žerotína vystavěn renesanční zámek. Ten byl s postupující dobou rozšiřován a přestavován. Dnešní dispozici tříkřídlé budovy získal v 18. století, kdy došlo zásadní přestavbě. Donátory byli František Ludvík ze Žerotína (†1731) a jeho manželka Karolína. Ti nechali přistavět druhé patro, třetí křídlo, vnitřní kapli a mansardovou střechu. Posledním významným zásahem byla úprava fasády někdy kolem roku 1808 do klasicistní podoby. Tento exteriér ve své podstatě můžeme obdivovat dodnes, a to i přes celkem nepovedenou rekonstrukci z let 1996-2008. Potenciální návštěvníky bych upozornil především na vnitřní arkádový dvůr a sluneční hodiny, které jsou ičeny. To platí především o západním a severním křídlu zámku. umístěny na severním křídle zámku. A co interiéry? Bohužel, interiéry zámku byly v průběhu času zničeny, to platí především o západním a severním křídle zámku. V těchto částech najdete kanceláře kulturního zařízení, restauraci a rockový klub. Jižní křídlo bylo devastací z části ušetřeno, a tak se v jeho interiérech nalézá asi 350 m² fresek, které kolem roku 1756 vytvořil významný barokní malíř Jakub Sadler (1725-1767). K objevu a identifikaci fresek došlo v 70. let. V současnosti probíhá jejich restaurování.   

Ve Valašském Meziříčí jsou barokní památky téměř na každém rohu. V těsné blízkosti zámku je náměstí, kde stojí mariánský sloup a socha sv. Floriana. A pokud, máte při svém putování ještě trochu času, vydejte se po značkách městského informačního systému ve směru zámku Kinských. Po cestě pak narazíte na starou radnici v Krásně (do roku 1924 bylo Krásno nad Bečvou samostatným městem), která prošla v roce 1766 barokní úpravou a galerii barokních soch, které vás dovedou až k již zmíněnému zámku s rozsáhlým zámeckým parkem.

Vraťme se k zámku Žerotínů, kde začala naše cesta a považujme ho za výchozí bod. Cestovatelé, kteří využívají automobil a nebo bicykl (nedoporučuji) mohou použít silnici I/50, která vede těsně za zámkem, ti z vás, kteří používají veřejnou dopravu – autobus, zastávka je hned za zámkem; vlak - k vlakovému nádraží vás dovede informační systém města. Zatím na shledanou a uvidíme se v Kroměříži. 

Dobrý den, vítejte v Kroměříži!
Na území města Kroměříže se dochovalo do dnešních dnů několik ze současného pohledu významných památek z doby baroka. Začněme naše putování u Arcibiskupského zámku a jeho zahrad.

Zámek byl postaven na levém břehu řeky Moravy, od které je oddělen tzv. podzámkou (Podzámecká zahrada). Přístup lze realizovat přes zahradu, a nebo musíte tak říkajíc na okolo přes Velké náměstí ke Sněmovnímu náměstí. Nechci vás zdržovat textem o nádheře zámku atd. (historii zámku a další informace vám poskytnou průvodci zámku na za peníze), pouze vás upozorním na několik zajímavostí. Předně je to zámecká knihovna s více jak 40 000 svazky, kterou založil v roce 1694 biskup Karel II. Liechtenstein – Kastelkorn (1664 – 1695). Mimo jiné obsahuje i knihy s přírodovědnou tématikou. V interiéru knihovny jsou k vidění i astronomické glóby znázorňující nebeskou sféru.

Pokud vás baroko a barokní život olomouckých biskupů uchvátil, navrhuji vám navštívit Květnou zahradu. Tu najdete necelý 1 kilometr od zámku. Pro orientaci využijte městský informační systém, který vás bezpečně dovede k cíli. Během cesty k zahradě navštivte skvost pozdně barokní architektury kostel sv. Jana Křtitele. Architektem byl Ignác Josef Cyrani (1737-1766) a o vnitřní výzdobu se postarali moravští umělci.

Květná zahrada vznikla z podnětu a finančních dotací již zmíněné biskupa Karla II. Liechtensteina, který využil umu italských architektů Filiberta Lucchese (1607-1666) a Giovanniho Pietra Tencalliho (1629-1702), kteří pracovali na stavbě zámku a obnově Kroměříže, která byla zničena na sklonku 30. leté války švédskými vojsky. Návštěva záhrady je především emocionálním zážitkem. Stačí zavřít oči a představovat si špalíry duchovních, velvyslanců a biskupů, kteří zde dojednávali politiku, diplomacii, obchody a nebo zde jenom odpočívali a kochali se vodotrysky, plastikami, keři a stromy upravenými do ornamentů a geometricky souměrných grot. V zahradě najdete i trochu astronomie. že nevíte kde ji hledat. Nacházíme se přímo v centru zahrady v tzv. Lusthauzu neboli rotundě, kde je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo, tedy experiment dokazující otáčení Země. Pokud se již cítíte unaveni a Slunce je již nízko nad západním obzorem rychle se projděte kolonádou, oranžérií (tropický skleník) a dejte sbohem barokní Kroměříži.

ČASOVÁ NÁROČNOST:

Pro tento výlet si vyhraďte celý den.