Obři dlouhých vln

31.03.2021

Co vyjde, když se délka území bývalého Československa vydělí dvěma? Uprostřed se nachází obec Topolná na Uherskohradišťsku, kterou její zeměpisná poloha předurčila k umístění dlouhovlnného vysílače. Historie dvou stožárů o shodné výšce 270 metrů se začala rýsovat v roce 1948, kdy Československo v rámci Evropské rozhlasové konference v Kodani získalo nárok na dlouhovlnný kmitočet 272 kHz. Ten měl zajistit kvalitní a nerušené pokrytí celého státu z jednoho vysílače.

Náročná výstavba vysílacího střediska, včetně příprav a testů, trvala tři roky. Po čtyřech měsících zkušebního provozu začal 20. února 1952 oficiálně vysílat program „Československo 1“. Nejprve to bylo z jednoho vysílače Tesla DRV 200, o rok později k němu přibyl druhý, který ho doplnil na tehdy maximální povolený výkon 400 kW. Postupně se výkon zvyšoval až na 1,5 MW, což z Topolné činilo nejvýkonnější vysílač v tehdejší federaci.

Signál šířený ze Slovácka pokrýval celou Evropu a „lovili“ ho také radioamatéři z Japonska a Severní Ameriky. Zvláště silný byl po setmění, kdy v ionosféře nastávaly příhodné podmínky. Jako objekt mimořádného strategického významu vysílač během studené války střežily desítky vojáků. Vysílání na dlouhých vlnách však s nástupem moderních technologií ustávalo a provoz i údržba zařízení pouze pro potřeby Českého rozhlasu se přestávaly vyplácet. Vysílač postupně snižoval svůj výkon a v únoru 2014 měl z ekonomických důvodů ukončit provoz, který je však stále prodlužován. Poslední, zatím nepotvrzené informace hovoří o tom, že definitivní konec vysílání nastane 31. prosince 2021.

Je tedy otázkou, jak dlouho ještě stožáry, které by svými parametry hravě „strčily do kapsy“ i nejvyšší budovu Česka – 111 metrů vysoký AZ Tower v Brně – zůstanou svéráznou a nepřehlédnutelnou dominantou Topolné...

Zdroje: https://www.idnes.cz; https://digital.rozhlas.cz; https://ct24.ceskatelevize.cz

Foto: Andrea Filičková – Český rozhlas