Nabídka přednášek Hvězdárny Valašské Meziříčí na říjen 2015

29.09.2015

Valašská astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí pozvala na měsíc říjen přední české odborníky ve svém oboru a připravila pro návštěvníky několik zajímavých přednášek.

Akce se konají v rámci projektu O vědě a technice populárně, který finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí a Česká astronomická společnost.

Vstupné na všechny akce: dospělí 40,- Kč, mládež 30,- Kč.

V pondělí 5. října od 19.00 hodin zahájí říjnové akce prof. PhDr. Ladislav Bareš, CSc. z Českého egyptologického ústavu v Praze besedou

JAK TO VIDÍM JÁ

(Pohled orientalisty po 40 letech setkávání s arabským a islámským světem)

Obsah besedy:

• Vývoj arabského světa v moderní době (zejména po 2. sv. válce, i když zrovna ta není v arabském světě nijak výrazným mezníkem, na rozdíl od nás).
• Arabské jaro, jeho příčiny a důsledky.
• Současný Egypt.
• Postavení islámu v současném světě

Ve středu 7. října 2015 od 19.00 hodin se opět setkáme s prof. PhDr. Ladislavem Barešem, CSc., tentokrát na přednášce

NEJNOVĚJŠÍ VÝSLEDKY ČESKÝCH ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ V ABÚSÍRU

Český egyptologický ústav, pracoviště Filozofické fakulty UK v Praze, zkoumá staroegyptské pohřebiště v Abúsíru od r. 1960 až dosud. Za tu dobu se podařilo odkrýt řadu významných památek včetně nedokončeného pyramidového komplexu faraona Raneferefa (5. dyn., kolem 2450 př. n. l.), v poslední době zejména pohřebiště spojené s rodinou dříve neznámé princezny Šeretnebtej a královny Chentkaus, rovněž z 5. dynastie.

Říjnový cyklus přednášek zakončí v pátek 16. října od 19.00 hodin RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. přednáškou

PLUTO NEMÁ CHYBU

Koncem 16. stol. se Kepler mylně domníval, že mezi Marsem a Jupiterem se nachází planeta. Omyl získal na vážnosti díky Titiusovu-Bodeovu pravidlu, na jehož základě se začala chybějící planeta hledat, zdánlivě úspěšně díky objevu planety Ceres. V polovině 19. stol. se však ukázalo, že prakticky v téže vzdálenosti se nachází nejméně 22 planet. Od té doby nazýváme tělesa mezi Marsem a Jupiterem planetky.

Objevy planet Uranu a Neptunu ukázaly, že jejich dráhy jeví odchylky od předpovědi, což měla způsobovat další planeta. Pluto byl nalezen až roku 1930, ale dnes v prostoru Pluta už známe přes 1 600 obdobných těles. Pluto je tedy ve skutečnosti prvním objeveným objektem nové složky Sluneční soustavy.

Díky měřením sondy New Horizons se podařilo napravit omyly, kterých se astronomové během čtyř století zkoumání hlubin Sluneční soustavy dopouštěli.

« Zpět