Kde se kříží voda

02.03.2021

Důkazem je křížení řeky Valová a mlýnského náhonu, k němuž dochází zhruba dva kilometry od vesnice Uhřičice u Kojetína na Přerovsku. Zdejší betonové stavbě z roku 1908 se říká Sifon, přičemž patří mezi málo známé technické zajímavosti. Zvláštní je tím, že mohutnější mlýnský náhon podtéká pod říčním dnem.

Počátky mlýnského náhonu lze ovšem hledat v dávnější minulosti. Vznikl patrně už v 16. století, tehdy vytékal z řeky Moravy u vesnice Bolelouc. Po toku poháněl několik mlýnů a pod Lobodicemi se vléval zpět do Moravy. V roce 1583, rok po smrti pana Vratislava z Pernštejna, pána na Tovačově i Kojetíně, byl mlýnský náhon prodloužen, aby mohl dodávat vodu i kojetínskému mlýnu.

Přechod přes řeku Valovou vyřešili tehdejší stavitelé jejím překlenutím dřevěným korytem, takzvanými vantrokami, o šířce 10,5 metru. V 80. letech 19. století bylo dřevěné koryto nahrazeno železným. Zvolené řešení ale mělo velký nedostatek – mezi dnem Valové a korytem byla mezera jen 1,3 metru, takže každý větší přítok vody se zde zbrdil. V roce 1886 komise v čele s okresním komisařem hrabětem Marschalem zjistila, že vantroky jsou hlavní příčinou vystupování vody z řečiště Valové a následných záplav, které lidem působily značné škody.

Moravský zemský sněm v Brně proto navrhl a schválil úpravy řeky Valové od mostu na okresní silnici mezi Bedihoštěm a Hrubčicemi až ke vtoku do řeky Moravy. Zároveň v roce 1907 na tento účel uvolnil 60 778 korun v tehdejší měně.

Autoři projektu vyřešili úkol vskutku originálně. Při regulaci Valové rozhodli, že její průtok v řečišti musí být volný a nepřerušovaný, aby voda při vysokém stavu plynule protékala. Naplánovali tedy, že mlýnský náhon s ustáleným průtokem bude Valovou podtékat dvěma betonovými tunely pod jejím novým řečištěm a dále směřovat ke mlýnu v Kojetíně.

Na domácí i rakousko-uherské poměry ojedinělé dílo vybudovala stavební firma Pittel Brausewetter. Na stavbě pracovali dělníci z celého okolí. Přišla na 50 tisíc korun v tehdejší měně a byla dokončena v listopadu 1908. Uvedení Sifonu do provozu se zúčastnil vládní zástupce a s ním několik inženýrů a místních občanů.

Víte, že...
...k Sifonu se váže také příhoda se šťastným koncem? Jednou v létě, snad v roce 1972, se tři kluci z Uhřičic na vtokové straně bavili napichováním plovoucího smetí na pruty s vyřezanými ostrými hroty. Desetiletý Jan Gajdoš se ale naklonil příliš a spadl do proudu vody, který jej vtáhl do tunelu. Jeho bratr Štěpán a kamarád Jindřich Urbánek ihned utíkali na nedaleký most přes řeku Valovou, aby zjistili, jestli vyplave ven na druhé straně živý. Když se blížili k Sifonu, Jan Gajdoš už jim šel naproti. Jindy tudy proplul bez úhony lovecký pes při lovu kachen. Dobrovolně se ale o proplutí Sifonu nikdo nepokusil.

Zdroje: https://www.strednimorava-tourism.cz; www.turistika.cz; https://mekskojetin.cz

Foto: www.turistika.cz; www.mapy.cz; https://mira18.rajce.idnes.cz