15.02.2021
Malá vodní elektrárna v ulici Na Strži zhruba 4 kilometry od centra Kroměříže vznikla v letech 1920–1923 na řece Moravě. Elektrárna zčásti využívá vodní dílo z 18. století. Zásobovalo vodou arcibiskupský mlýn, který v roce 1896 vyhořel.
V prvních dekádách 20. století sílila snaha o využití vodní síly při výrobě elektrické energie. Zároveň s tím odstartovalo světové zápolení o zvětšení rychloběžnosti vodních turbín. Do něj se s úspěchem zapojil i Dr. Ing. Viktor Kaplan, působící na německé technice v Brně.
První Kaplanova turbína byla zdárně uvedena do provozu roku 1919 v přádelně v dolnorakouském Velmu. Pokusná turbína byla instalována rovněž v Poděbradech. Výsledky zkoušek vedly k rozhodnutí použít Kaplanovy turbíny i v nové elektrárně Na Strži v Kroměříži, postavené společným nákladem státu a Moravského zemského výboru. Její výstavba přišla na téměř 14 milionů korun, což byla na tehdejší dobu enormní částka. Na uvedení do provozu se podílela i slavná firma Františka Křižíka z Prahy.
První dvě instalované turbíny, každá o výkonu 640 kW, vyráběly ročně 5 milionů kWh elektrické energie. Třetí má výkon 850 kW a poprvé se roztočila až v roce 1948. Oběžná kola Kaplanových turbín o průměru 2,2 metru znamenala výrazný technický pokrok. V roce 1926 zde byly osazeny dvě turbíny, každá o výkonu 640 kW. Třetí má výkon 850 kW a poprvé se roztočila až v roce 1948. Ročně zde vyrobí v průměru 7 GWh elektřiny.
Vodní elektrárna Na Strži proslula svou technickou úrovní. Už krátce po dokončení získala obdiv pro elegantní architekturu a stala se oblíbeným výletním místem. Projekt vypracovali zemští úředníci, inženýři Gustav Madlmayr a Karel Mikeš, kteří strojovnu ukryli do kultivovaného klasicizujícího pláště s „jednoduchou, ale výraznou fasádou".
Pilastry a půlkruhově klenutá okna nižšího křídla evokují renesanční altány, ve vyšším křídle se protažené arkády spojují do odlehčené podoby empírových staveb. Budova má přehledné technické uspořádání, jedná se o účelnou a esteticky dobře působící stavbu. Je umístěna na pravém břehu řeky. K ní odbočuje široký náhon, opatřený ledolamy a hrubými česly.
Stále funkční elektrárna představuje zajímavou technickou památku, není však veřejně přístupná.
Zdroje: www.vychodni-morava.cz; https://cs.wikipedia.org; www.kromeriz.cz; www.atlasceska.cz; www.mojekromeriz.cz
Foto: http://www.czechhydro.com/; www.mojekromeriz.cz; https://cs.wikipedia.org
31.03.2021
Patří mezi deset nejvyšších staveb v Česku, svého druhu je ale v naší zemi jediný. číst více
30.03.2021
Nemusíte cestovat do vzdálené ciziny, abyste spatřili Sochu Svobody, Big Ben nebo Velkou čínskou... číst více
29.03.2021
U našich slovenských sousedů platí za jednu z nejkrásnějších soutěsek. Přitom z Česka je to... číst více